Z mého pohledu není problém samotná revize RVP ani Strategie 2030+. Skutečnou výzvou je nejistota, v jakém rámci mají školy pracovat a zda se jako systém dokážeme shodnout na tom, kam chceme vzdělávání vést. Revidovaný RVP nepřináší snížení kvality a nároků ani rezignaci na znalosti. Posouvá vzdělávání dětí od předávání učiva k rozvoji skutečných dovedností. Poprvé jasně říká, že vzdělávání nemá být jen o tom, co se má „probrat“, ale především o tom, čemu mají děti porozumět, co mají umět použít a jak se mají ve světě orientovat.

Nový rámec dává školám důvěru a zároveň odpovědnost. Neříká učitelům, jak mají učit, ale jasně vymezuje, kam má vzdělávání směřovat. Nabízí prostor pro smysluplné propojování učiva, práci s reálnými situacemi, rozvoj klíčových kompetencí i hlubší porozumění. Neoslabuje obsah, ale ukotvuje jej v kontextu a významu. To je zásadní rozdíl, který v praxi vnímám velmi silně.

Pro děti to znamená srozumitelnější školu. Školu, kde chápou, proč se učí, kde nejsou pouze pasivními příjemci informací, ale aktivními účastníky učení. Zkušenost z naší školy potvrzuje, že tento přístup nevede k nižším nárokům. Naopak. Děti jsou vedeny k větší zodpovědnosti, samostatnosti, spolupráci a schopnosti přemýšlet v souvislostech. Učí se více do hloubky, ne jen „na výkon“.

Pro učitele znamená revidovaný RVP návrat k profesionalitě. Dává jim zpět roli odborníků na učení, nikoli pouhých vykonavatelů osnov. Zároveň je pravda, že tato cesta není jednoduchá. Vyžaduje promyšlené plánování, spolupráci v týmech, nové formy hodnocení i práci s diferenciací. Kvalitní změna si žádá postupné kroky a promyšlenou koncepci.

Na Základní škole Hostivice jsme tuto výzvu přijali jako příležitost promyslet školu jako celek. Nejde nám o formální splnění dokumentů, ale o skutečnou změnu kultury učení. Pracujeme s novým ŠVP, rozvíjíme moderní metody výuky, podporujeme profesní růst učitelů, systematicky pracujeme s klimatem školy a wellbeingem dětí i všech zaměstnanců školy. Opíráme se o data, odbornou podporu a dlouhodobou vizi. Víme, že ne vše je hotové, ale víme také, kam směřujeme.

Strategie 2030+ vnímám jako jasný signál, že vzdělávání nemá reagovat na minulost, ale připravovat děti na budoucnost. Nabízí promyšlenou koncepci, která dává smysl, pokud jí dáme čas, důvěru a podporu. Největším rizikem dnes není samotná změna, ale krok zpět, který by zpochybnil práci škol, jež se do proměny pustily odpovědně a s plným vědomím dopadů.

Jako ředitelka školy vnímám svou roli především jako roli lídra změny. Ne někoho, kdo čeká na hotová řešení, ale někoho, kdo vytváří podmínky, podporuje učitele a drží směr. Věřím, že právě takový leadership dnes školy potřebují – klidný, odborný, opřený o praxi a jasnou vizi.

Revidovaný RVP ani Strategie 2030+ nejsou hrozbou. Jsou nabídkou. Nabídkou školy, která učí pro život, ne pro testy. Školy, která drží kvalitu, ale neztrácí smysl. Školy, která bere odpovědnost za budoucnost dětí vážně. Přesně o to se u nás snažíme a přesně touto cestou chceme jít dál.

Kvalitní změna ve vzdělávání neproběhne ze dne na den. Začíná u lidí, kteří mají odvahu převzít odpovědnost, dát věcem směr a vést ostatní s respektem i jasnou vizí. V naší škole jsme první velké kroky udělali, ale stále je před námi dlouhá cesta. Už dnes ale vidíme, že když mají školy důvěru, jasný rámec a silné vedení, dokáží vytvářet prostředí, ve kterém děti i učitelé rostou. U nás se nejedná o experiment, ale o dlouhodobě plánovanou a promyšlenou vizi, směřující k budoucnosti, ve které naše děti budou skutečně žít.

 

Mgr. Michaela Rosenkranzová

ředitelka ZŠ Hostivice