Trojí spolupráce školy a rodičů

Efektivní spolupráce mezi školou a zákonnými zástupci je jedním z pilířů kvalitního vzdělávání. Aby byla komunikace přehledná, transparentní a smysluplná, využíváme několik úrovní rodičovského zapojení. Každá z těchto struktur má jasně definovaný účel, odlišný rozsah činností a specifické odpovědnosti.

Cílem tohoto článku je odborně a srozumitelně představit tři základní nástroje, které ve škole používáme: Školskou radu, třídní důvěrníky a nyní nově i Rodičovský parlament. Tyto tři prvky společně vytvářejí systém, jenž umožňuje rodičům aktivně se podílet na životě školy, porozumět jejím procesům a předávat zpětnou vazbu na příslušné úrovni. 

1) Školská rada 

Školská rada je jediný oficiální orgán rodičů, který je ve škole ukotven přímo v legislativě. Její fungování upravuje zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon (§ 167 a § 168). Z hlediska práva jde o nejvyšší participativní orgán rodičů ve škole.

Je to tedy nejformálnější a nejvýznamnější ze všech rodičovských struktur.

> Legislativní rámec a povinné zřízení

• Školská rada je povinně zřizována při každé základní, střední a vyšší odborné škole.

• Zřizuje ji obec (zřizovatel).

• Ustanovení a složení musí odpovídat školskému zákonu – škola ani rodiče nemohou její formu měnit podle libosti.

Školská rada musí být 3členná, 6členná nebo 9členná.

Vždy platí systém třetinového zastoupení:

• 1/3 členů jmenuje zřizovatel,

• 1/3 volí rodiče nezletilých žáků,

• 1/3 volí pedagogičtí pracovníci školy.

Rodiče tedy mají v radě stejný hlas jako učitelé a zřizovatel.

> Hlavní pravomoci školské rady (dle zákona – závazné)

Školská rada má jen to, co jí přiznává zákon – nic více a nic méně.

A) Pravomoci rozhodovací

• schvaluje školní řád,

• schvaluje výroční zprávu o činnosti školy,

• může navrhnout odvolání ředitele (není-li školská rada 3členná).

B) Pravomoci vyjadřovací (stanoviska, připomínky)

• vyjadřuje se k návrhům školního vzdělávacího programu,

• vyjadřuje se k záměrům poskytování vzdělávání,

• projednává návrhy rozvoje školy, investiční záměry, dlouhodobé koncepce,

• podává podněty řediteli, zřizovateli a České školní inspekci.

C) Pravomoci kontrolní

Školská rada nemá přímé kontrolní pravomoci, ale:

• kontroluje formální dokumenty (řád, výroční zprávu),

• může upozorňovat na nedostatky nebo problémy,

• předává podněty institucím, které mají pravomoc konat (např. zřizovateli).

> Co školská rada rozhodně dělat nesmí (hranice pravomocí)

Školská rada neřeší individuální případy žáků

• kázeň, 

• známky,

• vztahy mezi dětmi,

• individuální problémy ve třídě,

• hodnocení učitelů.

Nezasahuje do odborných pedagogických rozhodnutí

• metody výuky,

• obsah hodin,

• rozvrh,

• personální řízení zaměstnanců školy,

• volbu pomůcek, učebnic.

Nenahrazuje vedení školy

• nemá výkonné pravomoci,

• neřídí školu,

• nemůže ukládat povinnosti učitelům nebo řediteli.

Není orgánem pro stížnosti rodičů

Individuální stížnosti patří:

• třídnímu učiteli,

• vedení školy,

• zřizovateli,

• České školní inspekci (pouze v konkrétních případech).

> Způsob jednání

• rada volí svého předsedu,

• schází se zpravidla 2–4× ročně,

• o jednání se pořizuje zápis,

• jednání může být neveřejné (záleží na statutu rady).

>Vztah školské rady k ostatním rodičovským strukturám

Školská rada je zcela nezávislá na:

• třídních důvěrnících,

• rodičovském parlamentu,

• školním klubu rodičů či SRPŠ.

 

Školská rada je zákonný orgán, zatímco ostatní struktury jsou neformální a nemají právní oporu.

Školská rada:

• neslouží jako nadřízený orgán třídních důvěrníků,

• neřídí rodičovský parlament,

• nezodpovídá za třídní komunikaci,

• nemá povinnost pracovat s podněty neformálních struktur.

> Praktický význam pro rodiče

Školská rada je vhodná pro:

• strategická témata školy,

• připomínky k dokumentům školy,

• dotazy týkající se fungování školy jako celku,

• podněty z oblasti dlouhodobého směřování, investic a organizace.

Není vhodná pro:

• řešení problémů v jedné třídě,

• agilní komunikaci,

• rychlé operativní věci (ty patří třídnímu učiteli nebo vedení).

> Proč je důležité školskou radu vysvětlovat rodičům

Školská rada často bývá rodiči:

• zaměňována s třídními důvěrníky,

• považována za „místo pro stížnosti“,

• chápána jako orgán, který má o škole "rozhodovat".

To vede k:

• nejasným očekáváním,

• nepřiměřeným požadavkům,

• komunikačním nedorozuměním.

Proto je vhodné její roli jasně a opakovaně představovat.

Shrnutí – Školská rada v bodech

Je:

✔ zákonný a oficiální orgán,
✔ reprezentant rodičů na nejvyšší úrovni,
✔ orgán, který schvaluje klíčové dokumenty školy,
✔ partner vedení školy a zřizovatele.

Není:

✘ třídní samospráva,
✘ nástroj pro řešení individuálních problémů,
✘ kontrolní orgán školy ve smyslu výkonu moci,
✘ poradní orgán učitelů,
✘ platforma pro každodenní komunikaci.

 

2) Třídní důvěrníci – dobrovolná a neformální struktura bez legislativní opory

Legislativní rámec

Třídní důvěrníci nejsou zakotveni v žádném právním předpisu. Jde o neformální roli, kterou si může škola zavést jako nástroj usnadnění komunikace.

Náplň role

Třídní důvěrník:

• zprostředkovává komunikaci mezi třídním učitelem a rodiči,

• pomáhá předávat informace třídního charakteru,

• může koordinovat třídní aktivity, sbírky či organizační domluvy,

• pomáhá připravovat akce a podporuje spolupráci mezi rodiči a třídním učitelem.

Co třídní důvěrník rozhodně nedělá

• nemá žádné rozhodovací pravomoci,

• nejedná za školu a nemůže činit závazná vyjádření,

• neřeší individuální problémy jednotlivých dětí,

• neslouží jako kontrola učitele nebo školy,

• nemá žádný vliv na strategické otázky školy.

Charakter mandátu

• dobrovolná funkce bez právního postavení,

• reprezentuje pouze rodiče své třídy,

• jeho pravomoc je čistě komunikační a organizační.

Třídní důvěrníci fungují zcela odděleně od školské rady i Rodičovského parlamentu.

Případná setkání organizuje ředitel školy a také se jich účastní nejčastěji s dalšími zástupci školy.

 

3) Rodičovský parlament – dobrovolná platforma pro dialog

Vznik a status

Rodičovský parlament vzniká při škole jako dobrovolná, neformální a nelegislativní platforma. U nás bude oficiálně zřízen k 1. 12. 2025.

Náplň činnosti

Rodičovský parlament slouží jako:

• prostor pro sdílení informací s vedením školy,

• místo pro vysvětlení školních procesů,

• platforma pro zpětnou vazbu rodičů napříč třídami,

• pomoc při přípravě komunitních a školních akcí,

• nástroj pro kultivaci komunikace mezi školou a rodinami.

Co Rodičovský parlament dělat nedělá

• nenahrazuje školskou radu,

• nemá rozhodovací pravomoci,

• nezasahuje do pedagogických nebo provozních rozhodnutí,

• neřeší soukromé ani individuální záležitosti jednotlivých žáků,

• nemůže měnit standardy školy, dokumentaci školy ani její pravidla.

Charakter mandátu

• dobrovolná účast,

• otevřené jednání,

• konzultační a diskusní charakter.

První setkání

První zasedání bude ohlášeno s dostatečným předstihem, aby se mohlo zúčastnit co nejvíce rodičů se zájmem o spolupráci. Cílem je široká a reprezentativní účast.

 

4) Vzájemné vztahy mezi strukturami – jasné oddělení

Tyto tři platformy nejsou vzájemně propojené, každá funguje na jiné úrovni:

• Školská rada – jediná právně zakotvená struktura, řeší strategii a dokumenty.

• Třídní důvěrníci – neformální komunikace na úrovni třídy.

• Rodičovský parlament – neformální dialog a komunitní spolupráce napříč školou.

Co mají společné?

Pouze to, že všechny tři přispívají k lepší komunikaci mezi rodiči a školou.

Co je zásadně odlišuje?

• rozsah pravomocí,

• úroveň působení,

• právní status,

• typ mandátu.

 

Závěr

Cílem zavedení a jasného vymezení těchto tří struktur je vytvořit přehledný systém komunikace, kde má každá platforma svou roli, své kompetence a své limity.

Rodiče tak vědí, na koho se kdy obrátit, jaké otázky jsou vhodné pro kterou strukturu a jakým způsobem škola pracuje s jejich zpětnou vazbou.